vracím se s vlnami, které kopírují křivky mých strastí.
kdy jindy psát, než když nutné je se vypsat? vyprázdnit? vyčistit?
a tak ženu vody proudem. jsem stěnami i přívalem, skrytá i zjevující. minulost jest vyplavována do světla vědomí, šrámy krvácí jen proto, aby se zhojily. světlo čistí, ale tma ukrývá zrození a nové může růst jen v přítmí.
je černá špína a bílá čistá?
záleží, na jakou stranu vám padne zrak jako první. já dívám se z obou.
/klf: chill out
7.9.11
12.4.11
a posteriori (2)
návraty někdy bolí víc než loučení.
trápíme se od sebe, trápíme se spolu, nedokážeme být bez sebe, nedokážeme být spolu.
třetí cesta existuje.
jen ji najít.
trápíme se od sebe, trápíme se spolu, nedokážeme být bez sebe, nedokážeme být spolu.
třetí cesta existuje.
jen ji najít.
30.3.11
akutní záchvat zataženosti
nevím, jestli to souvisí s bolestí kříže, která je skutečně symptomatická,
jestli to má něco společnýho s jarní únavou,
nebo prostě s tím, že co plynulo hladce, se najednou zašmodrchalo, smyčky se utahují a ega natahují,
ale nějak toho všeho mám plný zuby,
a nejradši bych jako malej fakan se sbalila a vypadla,
prostě utekla.
nářky.
nesmí trvat dlouho.
jestli to má něco společnýho s jarní únavou,
nebo prostě s tím, že co plynulo hladce, se najednou zašmodrchalo, smyčky se utahují a ega natahují,
ale nějak toho všeho mám plný zuby,
a nejradši bych jako malej fakan se sbalila a vypadla,
prostě utekla.
nářky.
nesmí trvat dlouho.
21.12.10
14.12.10
2.12.10
je mi smutno
ve studený kráse bílý záplavy mi chybí blízkost toho, kterýho mám nesmazatelně vrostlýho do života, a koho mi takhle studená královna odřízla snad jen na pár hodin, který spočítám na všech svejch prstech, mnohem raději bych je ale použila úplně jinak.
a tak píšu.
protože je mi smutno.
a tak píšu.
protože je mi smutno.
16.11.10
mimo chodem
včera jsem spala asi dvě, dneska luxusní čtyři hodiny.
takže není divu, že místo práce uvažuju nad koupí dalšího kazaku. geometrické vzory z náhorního karabachu mi mluví z duše. moje láska ke geometrii, kterou mám nesmazatelně zapsanou v těle.
a pak je tady nová vysoká tmavovlasá kráska s prsy jak džbány nektaru, nad kterými se mi pokaždé tají dech. novej byt s blonďatou kočičkou, co drápky nezatahuje, krmí Zářivou a Pavučinka usíná v její skříni. dočasný návrat do kancelářský rutiny. nová kombinace kovu a kůže. vlastně spousta nových kombinací. třeba deště a pohledu koutkem oka, co mi rozčís klid mysli jak blesk noční oblohu. což se stalo právě dneska.
to jen tak. abyste věděli, že pořád žiju.
takže není divu, že místo práce uvažuju nad koupí dalšího kazaku. geometrické vzory z náhorního karabachu mi mluví z duše. moje láska ke geometrii, kterou mám nesmazatelně zapsanou v těle.
a pak je tady nová vysoká tmavovlasá kráska s prsy jak džbány nektaru, nad kterými se mi pokaždé tají dech. novej byt s blonďatou kočičkou, co drápky nezatahuje, krmí Zářivou a Pavučinka usíná v její skříni. dočasný návrat do kancelářský rutiny. nová kombinace kovu a kůže. vlastně spousta nových kombinací. třeba deště a pohledu koutkem oka, co mi rozčís klid mysli jak blesk noční oblohu. což se stalo právě dneska.
to jen tak. abyste věděli, že pořád žiju.
Subscribe to:
Posts (Atom)