sedím ve starém domě ve velké zahradě. je po dešti a kočky maj mokrý kožíšky. za tu dobu, co tu tráví léto, stihly vylovit celou zahradu a tak k snídani nosí hraboše z dalekých luk a polí.
vrací se mi tak dobře známý pocit, že jsem opět v sobě doma. odlupují se nánosy necitelnosti, který byly nutný pro přežití mezi smečkou krvelačných hyen. nepřekvapuje, že se otočilo sedm let.
došlo k přerozdělení sil. je třeba ustavit nový řád, nové pohyby, novou rovnováhu.
nový stav, který se rodí z projevené vůle a prvotního chaosu nerozlišené matérie. jsem teprve ve čtvrtém týdnu od počátku, tedy člověk ještě stvořen nebyl, ale:
Opět řekl Bůh: Buďte světla na obloze nebeské, aby oddělovala den od noci, a byla na znamení a rozměření časů, dnů a let.
A aby svítila na obloze nebeské, a osvěcovala zemi. A stalo se tak.
I učinil Bůh dvě světla veliká, světlo větší, aby správu drželo nade dnem, a světlo menší, aby správu drželo nad nocí; též i hvězdy.
A postavil je Bůh na obloze nebeské, aby osvěcovala zemi;
A aby správu držela nade dnem a nocí, a oddělovala světlo od tmy. A viděl Bůh, že to bylo dobré.
I byl večer a bylo jitro, den čtvrtý.
bible kralická
kdybych změnu neučinila, zemřela bych.
